Hodnocení uživatelů: 1 / 5

Mahariši Maheš Jogi
Věda o Bytí a umění žití, Transcendentální meditace
Část III Umění žití, Kapitola 5.8.: Smysly a umění Bytí
Smysly a umění Bytí

   Existuje pět smyslů vnímání a pět ústrojí činnosti. Smysly vnímání jsou: zrak, čich, sluch, chuť a hmat. Ústrojí činnosti jsou: ruce, nohy, jazyk a dva vylučovací orgány. Prostřednictvím pěti smyslů mysl vnímá a prostřednictvím pěti ústrojí činnosti jedná. Pro vnímání se mysl uvede do souvislosti s vnějším světem prostřednictvím smyslů a pro činnost se uvede do souvislosti se světem prostřednictvím ústrojí činnosti.
   Umění Bytí na úrovni smyslů existuje tehdy, když si smysly a ústrojí podrží Bytí za všech okolností. Abychom to objasnili: smysly by vždy měly být smysly a ústrojí by stále mělo být ústrojí v plnosti jejich příslušných hodnot. To znamená, že by stále měly být připravené k činnosti a vždy by měly uspět v činnosti na svou plnou kapacitu.
Umění Bytí na úrovni smyslů se dosáhne tehdy, když budeme používat plnou hodnotu smyslů a ústrojí, abychom měli plné vnímání objektů a plné provedení činnosti.
Smysly vnímání by stále měly být silné, svěží, bez napětí, klamu, zloby a zúženého náhledu, aby přirozeně vytvářely plné vnímání objektu. Ústrojí činnosti by měla být energická, silná a v dobré koordinaci se smysly vnímání, aby mohla jednat s přesností a úspěchem a dovést činnosti k naplnění.

Číst dál...

Mahariši Maheš Jogi
Věda o Bytí a umění žití, Transcendentální meditace 
Část I Věda o Bytí, Kapitola 14: JAK ŽÍT BYTÍ

   Bytí není něco, co existuje a co můžeme odněkud přinést a žít. Je to existence, samotný život všeho. Je to vše-pronikající, všudypřítomný stav absolutního vědomí. Abychom To žili, vědomá mysl se s Tím musí nejprve seznámit pomocí prostředků, které jsou popsané v kapitole "Jak kontaktovat Bytí".
   V Transcendentální meditaci, když mysl transcenduje (překračuje) nejjemnější stav myšlení, docestuje do stavu Bytí. Je to stav žádného zážitku, protože celé pole relativity bylo překročeno. Je to prostě stav transcendence, stav existence, čistého vědomí, jsoucna.
Z tohoto stavu čistého Bytí jde mysl zase zpět, aby zažila myšlenky v relativním světě. Tím, že stále chodí do oblasti transcendentna a zpět do pole relativity, prohlubuje se sblížení se základní přirozeností Bytí, a mysl si začne postupně více uvědomovat svou vlastní esenciální přirozenost. S rostoucí praxí se zvětšuje schopnost mysli udržet svou základní přirozenost současně se zážitky objektů prostřednictvím smyslů. Když se to stane, mysl a její základní přirozená podstata, stav transcendentálního Bytí, se stanou jedním, a mysl je pak schopná udržet si svou základní přirozenost - Bytí i přitom, kdy je zaměstnaná v myšlenkách, řeči nebo činnosti.

Číst dál...