Tato situace, ve které jsme se ocitli, jako lidstvo, patří mezi další světové kalamity. A pro vysvětlení takové situace nemusíme chodit daleko.
K tomuto účelu se nám nabízí jeden verš z Bhagavad Gíty, což je součást Védy a Védské literatury. Véda v sobě obsahuje všechnu moudrost věků, je to matrice přírody.
Zde je překlad a komentář jednoho verše od Maharišiho, kde je vysvětlena dharma a následky činů.
Příroda je velmi trpělivá, má velmi elastické hranice, avšak když jsou tyto hranice překročeny, evoluční síla Přírody zahájí akci, aby se lidé znovu napravili.

Maharišiho komentář k Bhagavad-gítě
Kapitola I; Verš 1
Dhritaraštra pravil:
Shromážděni na poli Dharmy,
ó Sandžajo, na poli Kuruů,
dychtivi bojovat,
co učinili moji lidé a co Panduové?

"Dharma" je ta neporazitelná síla přírody, která podporuje existenci. Udržuje evoluci a formuje samotný základ kosmického života. Podporuje vše, co je nápomocné pro evoluci a odrazuje vše, co je tomu protichůdné.

Dharma je to, co podporuje světovou prosperitu a duchovní svobodu. Abychom porozuměli roli dharmy v životě, musíme uvážit mechanismus evoluce.
Když se život vyvíjí z jednoho stavu do druhého, je první stav rozložen a druhý přiveden k existenci. Jinými slovy, proces evoluce je prováděn pod vlivem dvou protichůdných sil - jedné, která ničí první stav a další, která dává vznik druhému stavu. Tyto tvořivé a ničivé síly, pracujíce spolu v harmonii, udržují život a roztáčejí kolo evoluce. Dharma mezi nimi udržuje rovnovážný stav. Udržováním rovnováhy mezi protichůdnými kosmickými silami chrání dharma existenci a podporuje cestu evoluce, cestu spravedlnosti.

Život člověka je tak vysoce vyvinutý, že se těší svobodné činnosti v přírodě. To člověku umožňuje, aby žil tak, jak touží, buď pro dobro, nebo pro zlo. Jak se chová, podle toho dostává. Když se v životě zvětšuje dobro a pozitivní síly mají snahu převážit normální stav existence, pak má proces dharmy, obnovující rovnováhu, za výsledek pocity štěstí v srdci a uspokojení v mysli. Stejným způsobem, zvětšuje-li se zlo v životě a převažují negativní síly, pak moc dharmy, obnovující rovnováhu, vytváří pocity bolesti a utrpení.

Život je takový, jaký jej chceme - buďto je utrpením nebo radostí. Dovolíme-li, aby zůstaly pozitivní a negativní síly ve svém normálním stavu rovnováhy, prožíváme normální období v životě. Přispívání k růstu negativních sil má za následek utrpení. Pomáháme-li růstu pozitivních sil, podílíme se na radosti života. "Jak zaseješ, tak sklidíš" vyjadřuje úlohu dharmy v praktickém životě.

Kalamity, krize a katastrofy ve společnosti či v zemi jsou zapříčiněny vzrůstem negativních sil, které jsou důsledkem zlých činů většiny jejích lidí. Vysoký stupeň koncentrace negativních sil bez pozitivních sil, které by je vyvážily, končí v utrpení a zničení života. Podobně se vysokému stupni koncentrace pozitivních sil nepodaří udržet život v jeho normálním stavu. Život jednotlivce, pod vlivem vzrůstajících pozitivních sil, vstupuje do pole rostoucího štěstí, až je nakonec život proměněn v blažené vědomí - ve stav, v kterém získává postavení kosmické existence, věčného života.

Takto zjišťujeme, že vzrůst negativních sil končí v pasivitě či vymření života, zatímco vzrůst pozitivních sil má za následek život věčný. Náš individuální život se pohybuje zpět a dopředu automaticky, jak ho řídíme pod vlivem dharmy. Pozitivní a negativní síly, jak je rozvíjíme, hrají svou roli na poli dharmy a tvarují osud života.

Armáda Kuruů a Panduů na bojišti Kurukšetra představují negativní a pozitivní síly na poli dharmy. To přimělo Dhritaraštru, aby řekl: "Shromážděni na poli Dharmy, na poli Kuruů".

Dhritaraštra, jako starý a zkušený vůdce královské rodiny ví, že bojiště Kurukšetra, ležící v rámci Dharmakšetry - země mezi řekou Jamuna a Saraswati, udržuje vždy svou posvátnost a přináší vítězství pro spravedlnost.

Je dychtivý, aby se doslechl o podrobnostech dění. Rád by zjistil, zda měl dobrý vliv země nějaký účinek na destruktivní tendence jeho zlovolných synů, či zda podpořil spravedlnost Panduů a povzbudil je, aby zločincům odpustili.

Je to jediný případ, kdy Dhritaraštra v textu Bhagavad-gíty promluví. Objevuje se na scéně, aby položil pouze tuto otázku.
"Kuruové" jsou členové rodiny Kuru, vedoucího rodu té doby.

"Pole Kuruů" je rozlehlá pláň blízko Hastinapuru v sousedství Dilli. Protože patřilo v době uvedeného boje Kuruům, nazývá se Kurukšetra.
"Moji lidé a Panduové": Dhritaraštra byl slepý král rodiny Kuru. Jeho mladší bratr Pandu za něho vyřizoval záležitosti království. Když Pandu zemřel, chtěl dát Dhritaraštra vládu království Judhištirovi, nejstaršímu z pěti Panduových synů, kterého nazývali kvůli jeho vznešeným vlastnostem  Dharmaradž - vtělení spravedlnosti. Avšak Durjodhana, nejstarší ze sta zlovolných Dhritaraštrových synů, si podvodem a zradou zajistil trůn pro sebe a začal se pokoušet zničit Judhištiru i jeho čtyři bratry.

Pán Krišna, jako hlava kmene Jadava, se snažil přivodit smír mezi bratrance. Když však jeho pokusy neuspěly a proradnost Durjodhany pokračovala a rostla, stala se válka mezi Kuruy a Panduy nevyhnutelnou. Sjeli se králové a bojovníci z celého světa, aby zaujali místo podle úrovně svého vědomí, buďto se spravedlivými Panduy, či zlovolnými Kuruy. Dobro a zlo celého světa se zformovalo do dvou armád. Hlavní poslání Pána Krišny, který zamýšlel zničit zlo a ochránit spravedlnost, se zjednodušilo.

"Sandžaja" je vozataj slepého krále Dhritaraštry. Uvedené slovo však znamená: ten, kdo zvítězil nad smysly a myslí. Sandžaja byl požádán, aby vypravoval o podrobnostech boje, neboť byl jasnovidný a jasnoslyšný a zároveň nestranný. Celá Bhagavad-gíta je Sandžajovou odpovědí Dhritaraštrovi.